Zatracený plug-in hybrid!
Kuchyňský nůž může být nebezpečnější, než se čekalo!
Nůž, pro krájení chleba, masa, či salámu se může stát vražednou zbraní. Měla by EU zpřísnit pravidla na používání nožů, či je zcela zakázat?
I taková pitomost se dá napsat a skandalizovat tak běžnou denní pomůcku.
Úvodní věta tohoto postu byla první myšlenkou, která mne napadla, po přečtení odborného článku na téma plug-in hybridní vozy v prestižním českém deníku. Název článku zněl "Plug-in hybridy znečišťují ovzduší více, než se čekalo. Podobně jako spalováky." Článek se odkazuje na studii zveřejněnou prestižním mediem The Guardian.
Jak bývá zvykem, alespoň u uznávaných mediích, vždy je článek založen alespoň na částečné pravdě. I v tomto případě tomu tak je. Ano, testoval jsem také více vozů a více značek s plug-in hybridním pohonem. Ano, pravdou je, že není neobvyklé nalézt na trhu plug-in hybridní vůz, nesoucí registrační značku EL a vesele spalující více paliva, než jeho čistě spalovací mutace.
Téma se dá uchopit různými styly.
Není plug-in hybridní vůz, jako plug-in hybridní vůz. A není uživatel jako uživatel těchto vozů.
Vozy s plug-in hybridní technologií, která by se dala označovat písmenem R v kroužku plní myšlenku principu ekologičtějšího a úspornějšího vozu.
Konkrétní příklad stejného zacházení s vozem na testovací trase v délce 53 km ( cca 30% město / 30% dálnice 135km/h tachometrově / 40% mimo město).
- Toyota RAV4 2,0 benzín AWD (4x4). Výsledná spotřeba této trasy ukázala 7,5 l/ 100km
- Toyota RAV4 2,5 hybrid AWD (4x4). Reálná spotřeba na stejné trase 5,5 l/100km
- Toyota RAV4 2,5 plugin hybrid (4x4). Reálná spotřeba 0,9l/ 100km podzim, topení, plně nabito. Reálná spotřeba s vybitým trakčním akumulátorem pak byla 5,7l/ 100km
Jelikož jsem člověk, který zastupuje právě značku Toyota, nemohu si dovolit pro stejné srovnání odhalit název konkurenčního vozu. Nicméně jsem takové srovnání udělal s nejmenovaným modelem typu kombi evropské produkce - říkejme mu "VŮZ B"
2,0 diesel 4x4 . Realná naměřená spotřeba na zmíněné trase 5,5l/100km
1,5 přeplňovaný benzín naměřená spotřeba: 6,4l/100km
PHEV plugin hybrid nabitý, naměřená spotřeba 3,7l / 100km. Stejná spotřeba s vybitým trakčním akumulátorem pak byla 9,2l/ 100km !!!
Tento test s vozem B není složité udělat a učinit z toho jednoduchý závěr.
Otestuji VŮZ B, nemám možnost, nebo nechci často nabíjet, užívám značku EL a jezdím se spotřebou výrazně přesahující spotřebu běžného vozu se spalovacím motorem. Zanalyzuji a napíšu o tom článek klidně s podtitulkem "ekolevárna". Navíc čerpám výhody plynoucí z ekologického vozu a přitom zatěžuji životní prostředí více, než když užívám technologicky starší a jednodušší vůz se spalovacím motorem.
Není radno házet všechny plug-in vozy do jednoho pytle...
Důležitým rozdílem je právě základ ke stavbě plug-in hybridního vozu. Zatímco právě zmiňovaná značka Toyota staví plug-in na bázi hybridního modelu (tedy kombinace spalovacího a elektromotoru) se systémem planetového převodu eCVT, zejména evropská konkurence staví plug-in hybridní model na bázi pouze spalovacího motoru a mnohdy také těžké automatické převodovky. Tam vzniká ten zásadní rozdíl.
Po vybití trakčního akumulátoru po čistě elektrické jízdě ve voze Toyota zůstane v trakční baterii vždy část kapacity na úsporný provoz v hybridním režimu. Naopak u značek, které staví plugin na pouze spalovacím motoru, vůz pohání po vybití akumulátoru pouze "spalovák". Ten navíc musí pohánět těžký vůz s automatickou převodovkou, neaktivním elektromotorem a zejména s cca 200- 300 kg těžkými bateriemi, které se po vybití "jen tak vezou". Tím vzniká nejen výkonový rozdíl, ale zejména rozdíl ve spotřebě pohonných hmot.
Na toto téma jsem již natočil dvě videa, kde se tímto zcela relevantním problémem zabývám. Vždy mi z toho vychází zcela jasný závěr ve smyslu důležitosti odlišit průkopníka technologie plug-in hybrid, který produktově dostatečně silně a sebevědomě hájí myšlenku a podstatu ekologičtějšího vozu. Značky, která produkuje plugin hybridní vozy, jenž neomezují mobilitu ve srovnání s plně elektrickým vozem.
Stále ještě žijeme v době, kdy vůz s čistě elektrickým pohonem nedokáže zaručit 100% svobodu mobility bez omezování ve smyslu rozumného dojezdu vs. doby nabíjení vs. hustoty nabíjecích stanic.
Jedním aspektem je tedy samotný produkt a obrovský rozdíl u výrobců vozů typu plug-in hybrid. Druhý, daleko podstatnější aspekt je úloha a role samotného uživatele. Pokud uživatel vozu koupí plug-in hybridní vůz, navíc velikosti luxusního SUV vyšší třídy, aby měl možnost a právo výhod plynoucích se značky EL a nevyužívá jej v souladu s morálním předpokladem častého nabíjení, pak je to (jak jsem již zmínil), skutečná ekolevárna.
Na trhu je již výběr z velkého množství vozů, které jsou luxusní, těžké (z principu hmotnosti spalovacího motoru, elektromotoru, plné nádrže a navíc trakčních baterií) a mající spotřebu výrazně převyšující běžnou spotřebu spalovacích vozů stejné třídy. Existují ale i technologicky vyspělé a prověřené plugin hybridy. Ty pak, v kombinaci s užíváním ve smyslu častého nabíjení a jízdou na EV režim, přispívají k ochraně životního prostředí a zejména lepší čistotě vzduchu ve velkých aglomeracích. Na rozdíl od plně elektrických BEV také nabízí 100% svobodu mobility.
Pro vyhodnocení smysluplnosti technologie plug-in hybrid je zapotřebí zamyslet se nad dvěma body:
odlišnost produktů využívající plug-in hybridní technologii - produkty do posledního detailu odladěné a vyzkoušené, po dobu desítek let, postavené na bázi hybridu vs. narychlo vyvinuté běžné produkty na bázi spalovacích motorů s plug-in alternativou
uživatelský přistup k výběru a následnému provozu plug-in hybridních vozů
Neměly by se tedy slučovat tyto dva různé pohledy na produkty plugin hybridní technologie a také na uživatelské kompetence majitelů těchto vozů.
Úvodní srovnání kuchyňského nože na maso, denně sloužícího miliardám lidí k úpravě pokrmu a vražedné zbraně, hodně blízko symbolizuje povrchní pohled na vozy s technologii plug-in hybrid.
Souhlasíte?